Ano, chlév. A má pootevřená vrata, odkud vychází ono světlo, co jsem viděl z dálky. Opatrně se přibližuji a škvírou se dívám dovnitř. Vidím muže, má vousy, delší vlasy a ženu. Je pouze v prostých šatech, oba velmi lehce oblečeni na to, že je taková zima, je přece prosinec, konkrétně 24. prosince a to je venku velká zima a hodně sněhu. Osměluji se a vcházím "Dobrý večer, omlouvám se, že ruším, ale mám za sebou dlouhou cestu a viděl jsem světlo..." Muž se otočí, ve tváři blažený výraz a povídá mi "Vítej vzácný cizinče, pojď dál a posaď se, já jsem Josef, tohle je moje žena, Marie. Právě se nám narodil synek, máme ho tady v kolébce, podívej." A opravdu, za nimi stojí kolébka a v ní na slámě malé dítě. "Jak se jmenuje?" ptám se. Žena se zasněně na synka podívá a říká "Ježíš..."
"Jéžiš..."
"Co se děje?"
"Ty ses nějak zasnil, nad čím přemýšlíš?"
"Promiň, říkala si Ježíš?"
"Jo, říkala jsem Jéžiši, to je hrozný ta fronta"
"Fronta?"
"Ty si úplně mimo? Na co myslíš, stojíme frontu na trdelník..."
Vyměnili jsme smysl Vánoc a jejich pravou podstatu za stolici. Ho*no. Vlastně nevyměnili, my jsme ten smysl úplně zrušili. Už nechceme doma stavět betlém, krájet jablko, lít olovo. Nevíme ani smysl toho, proč se zpívají koledy. Víme jen, že si dáme na trzích super svařák, turbomošt, nebo trdelník. Víme přesně, kolik peněz utratíme za dárky pro naše blízké. Lásku k nim vyjadřujeme dobře zabaleným drahým dárkem, místo toho, abychom je objali, řekli jim pár hezkých slov a byli s nimi i s ostatními blízkými lidmi a dělali si radost. Ne hmotně, ale opravdovou radost. Kolik z vás jde na štědrý den ven? Na procházku, třeba do lesa dát do krmelce nadílku pro lesní zvířata. Nebo sáňkovat, bobovat a nebo třeba postavit sněhuláka. A teď schválně, kolik z vás si raději pustí televizi a podívá se na filmy a pohádky, které se každý rok periodicky opakují a už jsou prostě tak okoukané, že to nezachrání ani Popelka.
Zkuste to aspoň jednou, třeba zrovna letos, odprostit se od toho konzumu moderního světa a vrátit se k těm opravdovým Vánocům!
Ať už se rozhodnete jakkoliv, hlavně se mějte všichni rádi.